|
|
Analýza formantových oblastí při zpívaných samohláskách
Kukosa, František ; Švancara, Pavel (oponent) ; Jirásek, Ondřej (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou formantových oblastí mužských hlasů při zpívaných samohláskách pro plný (operní), hrudní a hlavový rejstřík. Výsledky se opírají o zpracování nahrávek pěti zpěváků, pořízených v bezodrazové komoře. Pro analýzu těchto nahrávek ve frekvenční doméně bylo použito algoritmu FFT a analýzy LPC. Výsledky práce popisují podstatu jednotlivých rejstříků z hlediska zapojení formantových oblastí a ukazují na důležitost zapojení zpěvních formantů při zpěvu. Především u operního rejstříku zpěvu, u kterého zpěvní formanty, společně s technikou přirozeného vibrata, zastávají významnou úlohu.
|
|
|
Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec?
Elznic, Zita ; Štroblová, Kateřina (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? se dotýká tématu průmyslového rybolovu. Formálně jde o instalaci, která obsahuje dvě části. První část je oválným objektem, na kterém jsou připevněny mechanické ryby, které vytvářejí pohyblivé hejno. Pomocí motorů interagují na sebe i diváka za doprovodu písně. Druhá část zahrnuje tři samostatné mechanické ryby, které vytvářejí přímý dialog s divákem. Instalace je situovaná ve white cube. Výsledek působit dojmem, že jsou ryby živé a pomocí lidského hlasu se tak divákovi více přiblíží. Název Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? vychází z dětského vtipu. Tato věta je příznačná k tématu a to tím, že je to celé nesmysl. Ryby neběhají, nepohybují se na souši a ani nemluví. Pokus tohoto vtipu zlidštit rybu je rychle u konce, když se dozvíte odpověď. Pouhé mlasknutí nám naznačuje, jak je tento odlišný svět cizí.
|
|
|
Osobnost a dílo Jana Nepomuka Poláška (1873-1956)
Chumchal, Jan
Disertační práce se zabývá osobností a dílem J. N. Poláška (1873-1956), významného regionální hudebního skladatele a pedagoga, který podstatnou část svého života prožil ve Valašském Meziříčí. Polášek se v průběhu svého života věnoval tvůrčí činnosti, do které v různé míře prostupovaly prvky valašské lidové kultury. Práce mapuje důležité životní etapy Poláškova života, zmiňuje dětská a školní léta, první kontakty s hudebním vzděláváním, studia na varhanické škole v Brně, přičemž neopomíjí ani setkání s Leošem Janáčkem. Biografická část je zakončena podkapitolou, která se věnuje Poláškovu působení ve Valašském Meziříčí až do jeho smrti v roce 1956. Stěžejní dílo Jana Nepomuka Poláška představuje kompoziční tvorba a jeho hudebně-organizační, pedagogická, publikační a sběratelská činnost. Uvedenými aktivitami a jejich analýzou se zabývá významná část disertační práce. V závěrečné části práce se nachází analýza vybraných Poláškových instrumentálních, vokálně-instrumentálních a vokálních skladeb, na jejichž základě jsou ukázány charakteristické prvky, které se v Poláškově tvorbě vyskytují. V předkládaném textu uvádíme zcela nová zjištění týkající se života a tvůrčích aktivit Jana Nepomuka Poláška, která se opírají o značné množství získaných pramenů. Klíčová slova: Jan Nepomuk Polášek, Valašsko, Valašské...
|
|
|
Vývoj a změna kvality pěveckého hlasu u žen po padesátém roku jejich věku a metody vedoucí k optimalizaci jejich hlasového projevu.
Hořejší, Anna ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Filippi, Lukáš (oponent)
Pěvecký hlas je jedinečný prostředek k vyjádření lidských emocí a pocitů, pomáhá našemu duševnímu zdraví a uspokojuje potřebu seberealizace. Vlivem přirozeného stárnutí, zdravotních faktorů či životního stylu může s věkem docházet k problémům, které ovlivňují samotný hlasový projev, jako jsou změna barvy hlasu, změna hlasového rozsahu, problémy se zpěvem delších frází, dechové potíže. Tento fenomén není v odborné literatuře studován tak intenzivně jako například vývoj dětského hlasu, přesto je důležité se jím zabývat, protože je nedílnou a nevyhnutelnou součástí vývoje hlasu a jeho efekty mají negativní vliv na psychickou pohodu zpěvaček. Tato práce se zabývá studiem tohoto fenoménu. Na základě rozboru odborné literatury a provedeného dotazníkového šetření mezi amatérskými sborovými zpěvačkami, práce ověřila existenci popisovaného jevu a shrnuje informace o konkrétních problémech, jejich příčinách a dopadech na hlasový projev. Na základě informací z tohoto šetření byly provedeny podrobnější rozhovory s pěveckými pedagogy, jejichž cílem bylo získat informace o jejich osobních zkušenostech s tímto fenoménem a metody používané k minimalizaci dopadů různých příčin změny kvality hlasu v tomto období. Práce následně shrnuje získané informace formou obecných doporučení k životosprávě, obecnému zacházení s...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pěvecké sbory v Prachaticích
SKOBOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá pěveckými sbory v Prachaticích. Teoreticky popisuje pěvecké sbory, představuje jejich historii, druhy sborů a osobnost sbormistra. Dále se zabývá hlasovými vadami a poruchami hlasu a s tím spojenou hlasovou hygienou. V další části práce popisuje historii Prachatic a jejich vývoj. Posléze se věnuje pěveckým sborům v Prachaticích, zaměřuje se na jejich historii, současnou činnost, sbormistry a repertoár.
|
|
|
Sborový zpěv jako možnost aktivního trávení volného času v Jindřichově Hradci
SVOBODOVÁ, Vladimíra
Bakalářská práce se zabývá sborovým zpěvem jako možnou volnočasovou aktivitou v Jindřichově Hradci. Teoreticky popisuje volný čas a jeho využití, počátky duchovní a světské hudby. Charakterizuje pěvecké sbory, zpěvný hlas a roli sbormistra. Dále práce popisuje pěvecké sbory v Jindřichově Hradci, jako možnou volnočasovou aktivitu. Zabývá se jejich historií, současnou činností, sbormistry, sboristy a zpěvným repertoárem konkrétních pěveckých sborů. V práci je také zmíněn přínos sborového zpěvu.
|
|
|
Zpěv a vybrané hudební nástroje jako prostředek pro rozvoj řeči a správné výslovnosti v MŠ
TRNKOVÁ, Denisa
Ve své bakalářské práci se zabývám zpěvem a vybranými hudebními nástroji pro rozvoj řeči a správné výslovnosti v mateřské škole. Zabývala jsem se hudební výchovou v mateřské škole jak z pohledu přípravy pedagoga v mateřské škole, tak i různou problematikou, která může děti z mateřské školy v tomto oboru doprovázet. Z tohoto důvodu jsem se snažila spojit řeč a výslovnost s hudební výchovou, jelikož v této věkové kategorii je správná řeč a výslovnost základem pro funkční budoucí komunikace. Dále se v mé bakalářské práci nachází týdenní plán, kde se snažím zapojit hudební výchovu jako prostředek k lepší řeči a výslovnosti jednotlivých písmen. Zvolila jsem taková písmena, se kterými děti mívají většinový problém.
|
|
|
Vybrané hudební činnosti využitelné ve školní družině
KŘÍŽOVÁ, Aneta
Práce s názvem Vybrané hudební činnosti využitelné ve školní družině se zabývá školní družinou jako místem pro volný čas a hudebními aktivitami, které lze zde aplikovat. Tato teoretická práce v úvodních kapitolách popisuje základní charakteristiku cílové skupiny, školní družinu jako místo pro volný čas a současně jako zařízení pro zájmové vzdělávání a také hudební činnosti, které zde mohou probíhat. V další části práce zde popisuji vlastní návrh hudebních činností pro školní družinu, který může posloužit jako inspirace nejen vychovatelkám.
|
host ::
RSS.